Něco málo historie o hospodě na ,,Blikandě
10. 1. 2006
Hostinec na Blikandě:
Jedná se o budovu čp.13, stojící v Radešově.
-Počínaje rokem 1950 byla nařízením ONV v Broumově k městu Polici nad Metují připojena i sousední obec RADEŠOV a zůstala s ním od této doby natrvalo v administrativním svazku , jako součást města. Vesnice založená na náhorní rovině nad potokem Ledhujkou pravděpodobně někdy kolem roku 1220(poprvé se však připomíná až v konfirmační listině krále Václava IV. z r.1395 jako villa Radieszow, urbáři z.r. 1406 Radossow), patřila k polickému panství a bývala i tehdy připojena k městu Police nad Metují. Samostatnou a svobodnou obcí s vlastní samosprávou a starostou se stala až roku 1849 na základě zákona o Prozatimním zřízení obecním.
-Připomeňme si tedy ve stručnosti, že i v této malé vesnici existovala HOSPODA-Není zmínka, že by v minulosti zde nikdy nestála panská krčma, kterou pro malou velikost vsi asi nestálo zato zřizovat a radešovští sedláci se příležitostně opíjeli při svých návštěvách městečka v hospodách polických. Teprve až v matrice členů,, Společenstva hostinských" se zde objevuje první známý radešovský hostinský ve stavení čp.13. Nejprve to byl Jan Klimeš, potom od roku 1913 rolník František Růžička. Hospoda, kterou hosté začali nazývat ,,NA BLIKANDĚ", o kterou se starala Amálie Růžičková(7.III. 1863) a později vedla Marie Růžičková(snacha, manželka Josefa Růžičky, rolníka a držitele hostinské koncese, jeho bratr Jan byl šofér v měšťanském pivovaru).
Hospoda bývala oblíbený cíl nedělních odpoledních výletů i vhodný terč pro články v pouťových ,,cancálcích", které pojednávaly o žertovných příhodách radešovských ,,festunkářů". Neoficiální název hostince a také slogan:,, radešovská republika ve dne svítí, v noci bliká" toto bylo zřejmě narážkou na to, že název,, BLIKANDA" vznikl dle pamětníků, tak že hostinský František špatně viděl a proto volal vždy na manželku ,,bábo blikni" , což znamenalo ať rozsvítí světlo v hospodě. Amálie Růžičková zemřela 14.1. 1941 ve stáří 78 let. Hostinec byl velmi oblíben i za druhé světové války a své,,podnikové" plesy tu tehdy pořádala Družstevní mlékarna i Hospodářské družstvo, protože hostinec byl hezky za větrem a tak se zde občas mohlo načerno porazir prase. Málo v kterém hostinci, tak jako NA BLIKANDĚ se za války stávalo, že zde spolehlivý host dostal k obědu i vepřový řízek.......
Kronika města Police n Met. ještě zaznamenala, že bylo ve zdejším hostinci 6.12. 1950 při ,,hovorech s občanstvem" diskutováno o zřízení zemědělské jednoty v obci, tehdy však ještě s negativním výsledkem. Radešovský hostinec skončil svou činnost pro veřejnost r.1952, ale i později byl využíván k různým příležitostem. Roku 1957 bylo na sále hostince konečně založeno JZD, ikdyž se radešovští sedláci dlouho družstvu bránili, jak o tom svědčil i nápis, vyvedený štětkou vápnem na pivovarské zdi:,, běžte kousek nahoru, tam se dělá postaru" JZD, které se nakonec stalo za předsedy Adolfa Chrásky jedním z nejlepších v okolí, zde na sále v dalších létech konávalo své členské výroční schůze a nakonec splynulo s JZD Bor v Bezděkově. Kolem roku 1888 chalupa hostince vyhořela , kdy začla hořet od sousední chalupy pana Jansy.
Jedná se o budovu čp.13, stojící v Radešově.
-Počínaje rokem 1950 byla nařízením ONV v Broumově k městu Polici nad Metují připojena i sousední obec RADEŠOV a zůstala s ním od této doby natrvalo v administrativním svazku , jako součást města. Vesnice založená na náhorní rovině nad potokem Ledhujkou pravděpodobně někdy kolem roku 1220(poprvé se však připomíná až v konfirmační listině krále Václava IV. z r.1395 jako villa Radieszow, urbáři z.r. 1406 Radossow), patřila k polickému panství a bývala i tehdy připojena k městu Police nad Metují. Samostatnou a svobodnou obcí s vlastní samosprávou a starostou se stala až roku 1849 na základě zákona o Prozatimním zřízení obecním.
-Připomeňme si tedy ve stručnosti, že i v této malé vesnici existovala HOSPODA-Není zmínka, že by v minulosti zde nikdy nestála panská krčma, kterou pro malou velikost vsi asi nestálo zato zřizovat a radešovští sedláci se příležitostně opíjeli při svých návštěvách městečka v hospodách polických. Teprve až v matrice členů,, Společenstva hostinských" se zde objevuje první známý radešovský hostinský ve stavení čp.13. Nejprve to byl Jan Klimeš, potom od roku 1913 rolník František Růžička. Hospoda, kterou hosté začali nazývat ,,NA BLIKANDĚ", o kterou se starala Amálie Růžičková(7.III. 1863) a později vedla Marie Růžičková(snacha, manželka Josefa Růžičky, rolníka a držitele hostinské koncese, jeho bratr Jan byl šofér v měšťanském pivovaru).
Hospoda bývala oblíbený cíl nedělních odpoledních výletů i vhodný terč pro články v pouťových ,,cancálcích", které pojednávaly o žertovných příhodách radešovských ,,festunkářů". Neoficiální název hostince a také slogan:,, radešovská republika ve dne svítí, v noci bliká" toto bylo zřejmě narážkou na to, že název,, BLIKANDA" vznikl dle pamětníků, tak že hostinský František špatně viděl a proto volal vždy na manželku ,,bábo blikni" , což znamenalo ať rozsvítí světlo v hospodě. Amálie Růžičková zemřela 14.1. 1941 ve stáří 78 let. Hostinec byl velmi oblíben i za druhé světové války a své,,podnikové" plesy tu tehdy pořádala Družstevní mlékarna i Hospodářské družstvo, protože hostinec byl hezky za větrem a tak se zde občas mohlo načerno porazir prase. Málo v kterém hostinci, tak jako NA BLIKANDĚ se za války stávalo, že zde spolehlivý host dostal k obědu i vepřový řízek.......
Kronika města Police n Met. ještě zaznamenala, že bylo ve zdejším hostinci 6.12. 1950 při ,,hovorech s občanstvem" diskutováno o zřízení zemědělské jednoty v obci, tehdy však ještě s negativním výsledkem. Radešovský hostinec skončil svou činnost pro veřejnost r.1952, ale i později byl využíván k různým příležitostem. Roku 1957 bylo na sále hostince konečně založeno JZD, ikdyž se radešovští sedláci dlouho družstvu bránili, jak o tom svědčil i nápis, vyvedený štětkou vápnem na pivovarské zdi:,, běžte kousek nahoru, tam se dělá postaru" JZD, které se nakonec stalo za předsedy Adolfa Chrásky jedním z nejlepších v okolí, zde na sále v dalších létech konávalo své členské výroční schůze a nakonec splynulo s JZD Bor v Bezděkově. Kolem roku 1888 chalupa hostince vyhořela , kdy začla hořet od sousední chalupy pana Jansy.
